To učinil Chruščov zřejmě z obavy z možného
amerického útoku. Poté, co však zjistil, že toto nebezpečí nehrozí, o
den později ve své další nótě požadavky přitvrdil – žádal reciproční
opatření USA, tak že stáhnou Jupitery a Thory z Evropy. Situace se opět
vyostřila. 27.
října však přišla nejen výše zmíněná nová Chruščovova nóta. Stalo
se i něco ještě nepříjemnějšího. Kubánská raketová obrana sestřelila
americký letoun U-2, jehož pilot zahynul. Část Kennedyho poradců žádala
protiúder. Mezitím
se znovu sešli R. Kennedy a Dobrynin. Kennedy vyslovil ochotu odvést z Evropy
rakety, ale ne veřejně, pouze jako tajný dodatek vzájemné dohody. Navíc
vymyslel Robert Kennedy téměř geniální tah, co se týče dvou odlišných
Chruščovových nót z 26. respektive 27. října. Navrhl odpovědět
kladně na první nótu a druhou ignorovat. 28.
října konečně oznámil Chruščov úmysl SSSR stáhnout útočné zbraně z
Kuby. Deinstalace a odvoz do SSSR pak skutečně nastal. K 20. listopadu
byla zrušena karanténa. Nastalo sice ještě několik menších problémů víceméně
technického rázu, kubánská raketová krize však skončila a nebezpečí
jaderné války bylo zažehnáno.
- Kubánská krize 2.0: plány nové ruské raketové základny na Kubě kvůli výstupu USA z INF - Sputnik Česká republika
- Den, kdy začala karibská krize (16. říjen 1962) | Slavné dny | TelevizeSeznam.cz
- KUBÁNSKÁ RAKETOVÁ KRIZE | Polgeo
- PPT - Kubánská raketová krize (Karibská krize) PowerPoint Presentation - ID:4716446
- Kubánská krize - nakonec dohoda, zmírnění napětí, nicméně kritika ze všech stran — ČT24 — Česká televize
Kubánská krize 2.0: plány nové ruské raketové základny na Kubě kvůli výstupu USA z INF - Sputnik Česká republika
Den, kdy začala karibská krize (16. říjen 1962) | Slavné dny | TelevizeSeznam.cz
KUBÁNSKÁ RAKETOVÁ KRIZE | Polgeo
Výstup Washingtonu ze smlouvy INF by mohl mít pro Spojené státy neočekávané vedlejší efekty. Moskvy by mohla umístit rakety středního doletu na Kubu, řekl vedoucí ruských politik pro obranu Vladimir Šamanov. Analytici nyní zvažují všechna pro a proti. USA plánují vystoupit z dohody o odzbrojení z dob studené války — takzvané INF smlouvy (Dohoda o likvidaci raket středního a krátkého doletu), která se postarala o odstranění jaderných raket středního doletu z evropského území. Reakce Ruska na situaci by mohla být náležitá — umístění raket na Kubě a reaktivace tamější vojenské základny, řekl Vladimir Šamanov, předseda obranného výboru ruské Státní dumy. To by musela odsouhlasit kubánská vláda. Přitom se jedná více o politiku než o otázku obrany, myslí si Šamanov. ©
Sputnik / Vladimir Fedorenko "Vyhodnocení tohoto scénáře je v procesu a (politické) návrhy budou následovat, " prohlásil pro ruskou agenturu Interfax, aniž by upřesnil detaily. O tomto tématu by se mohlo jednat, až bude nový kubánský prezident Miguel Díaz-Canel na začátku listopadu na návštěvě v Rusku.
PPT - Kubánská raketová krize (Karibská krize) PowerPoint Presentation - ID:4716446
- Kubánská raketová krize
- Divadlo zlín program schedule
- Sex v letadle
- Kubánská krize 2.0: plány nové ruské raketové základny na Kubě kvůli výstupu USA z INF - Sputnik Česká republika
- PPT - Kubánská raketová krize (Karibská krize) PowerPoint Presentation - ID:4716446
- Kubánská raketová krize 1962
Kubánská krize - nakonec dohoda, zmírnění napětí, nicméně kritika ze všech stran — ČT24 — Česká televize
Americké reakce na sebe nenechaly dlouho čekat a na jaře 1960 přerušily
veškerou pomoc Kubě. Castro na to zareagoval příklonem k Moskvě. Kuba
se tak stala dalším z bojišť studené války. A pro Spojené státy to
bylo dvojnásob nepříjemné, protože toto bojiště leželo nedaleko samotného
území Spojených států. Castro mezitím znárodnil banky a velké průmyslové podniky, na což USA
zareagovaly embargem na dovoz zboží na Kubu a zároveň odmítly nákup kubánského
cukru (hlavního kubánského exportního artiklu). Zátoka
sviní
Silný
příklon Kuby k Moskvě (ne zcela nezapříčiněn americkými politickými
chybami) přiměl CIA (ústřední zpravodajskou službu USA) k přípravě
plánů na převrat. Tyto plány se začaly připravovat v roce 1960 ještě
pod patronací prezidenta Eisenhowera. Rok
1960 byl v USA rokem volebním. Republikánský kandidát a
dosavadní viceprezident Nixon podlehl těsně demokratu Kennedymu. A právě
nový prezident měl o akci definitivně rozhodnout. Kennedy sice dal souhlas,
ale plány byly pozměněny. Invaze
se v zátoce sviní se uskutečnila v polovině dubna 1961.
Účastnily
se jí jednotky kubánských exulantů. Díky tomu, že Kennedy odvolal letecké
krytí, díky špatně vybranému místu invaze a díky silné podpoře Castrovi
z řad místních obyvatel invaze ztroskotala. Instalace
raket
Castro
poté žádal pomoc Sovětského svazu. Chruščov byl tehdy v nelehké
pozici. Jeho postavení nebylo vůbec pevné a konzervativní kruhy získávaly
stále větší moc. Chruščov se rozhodl pomoci Kubě instalací raket středního
doletu (R-12, podle označení USA SS-4) na
kubánských základnách. Mělo jít v podstatě o odpověď na rozmístění
amerických raket stejné třídy (Jupiter a Thor) v Turecku a Itálii. V polovině
léta 1962 se rakety tajně na Kubu převezly. Americké
zpravodajské službě tento fakt unikl, ale záhy se ve Washingtonu začaly
objevovat různé spekulace o přítomnosti těchto raket na Kubě. Kennedy
varoval Sovětský svaz, aby žádné rakety na Kubě neinstaloval a byl Moskvou
ujištěn, že se tak neděje. Kennedy však Rusům nedůvěřoval a nechal si
vyhotovit speciální fotografie z průzkumného letounu U-2.
- Nike dámské boty
- Ocelová lana ceník
- Nikdy ta neopustim 149
- Nárok na otcovskou dovolenou 2019
- Novela insolvenčního zákona 2019
- Spi protokol
- Pásový opar inkubační doba
- Smuteční oznámení horní lideč
- Lepidlo na textil prym
- Formulare.cpost.cz změna doručení online
- Na křídlech andelu
- Radkin honzak přednášky
- Znovu ve hře online cz titulky