12. října je datum, které je v mnoha zemích světa oslavováno jako den, kdy v roce 1492 Kryštof Kolumbus poprvé doplul do Ameriky. V řadě hispánských zemích má tento den různé jméno. Ve Španělsku je to "Národní den Španělska", v dalších latinskoamerických zemích je to například "Den Kryštofa Kolumba", "Den respektu a kulturní rozmanitosti" nebo "Den domorodé rezistence". Svátek se uchytil během dvacátého století, zpočátku spontánně a neoficiálně, jako připomínka nové kulturní identity, která byla produktem kontaktů mezi domorodými národy Ameriky a španělskými kolonizátory. Kolem tohoto data existuje mnoho příběhů a legend. Pojďme se na šest největších mýtů ohledně objevení tohoto kontinentu podívat podrobněji. Kolumbus neobjevil Ameriku
V mnoha školách na celém světě se děti učí, že 12. října 1492 byl učiněn "objev" Ameriky. Zapomíná se ale na to, že když Kolumbus dorazil na americkou půdu, existovalo tam už několik vyvinutých civilizací, jako byli Inkové nebo Aztékové, před nimo Mayové, Toltékové či Olmékové, nemluvě o indiánských civilizacích Severní Ameriky.
- Iphone 6 z ameriky
- Objevení ameriky rock.com
- Objevení ameriky rock music
Iphone 6 z ameriky
K jejich měření jim musely stačit zářezy stupnice na primitivním dřevěném slunečním kompasu. Přesto dorazili tam, kam chtěli. A téměř pět set let před Kolumbem.
- Objevení ameriky rok vs
- Dračí srdce 3.4
- Objevení ameriky rok de
- Proč Kolumbus nedoplul do Indie, a objevil tak Ameriku? – Amerika před Kolumbem | Prima Zoom
- Pstruh na másle
- Objevení ameriky rok 2018
- Kolumbus a ti druzí: Kdo všechno objevil Ameriku – Amerika před Kolumbem | Prima Zoom
Zprvu pluli podél ledovcových polí, až konečně uviděli kamenný, nehostinný břeh a nazvali ho Hellulandem, Zemí kamení. Další pobřeží, ke kterému se přiblížili, už vyhlíželo vstřícněji, i dali mu jméno Markland čili Země lesů. Replika Kolumbovy lodi, La Palma, Kanárské ostrovy
Socha Kryštofa Kolumba ukazujícího na novou zemi, Barcelona
Země vína
I boston se hlásí k Vikingům
Že Vinland snad ležel nedaleko Bostonu, má připomínat pomník, který ve městě Leifu Erikssonovi postavili v roce 1887. Objevují se však hlasy, že Vikingové dorazili až do Severní Karolíny. A konečně přistáli v místě, které hýřilo šťavnatou zelení, a vstoupili na břeh. Strávili tam jen krátký čas, ale jeden z mužů z posádky stačil zaběhnout hlouběji do vnitrozemí, a když se znovu vynořil, tvrdil, že se tam najedl vinných hroznů. A tak tuhle zemi nazvali Vinlandem, Zemí vína. Po návratu do Grónska inspiroval Leifův zážitek jeho bratra Thorwalda. Do Vinlandu odplul, vylodil se, založil osadu, tři roky tam žil, dokonce se mu narodilo dítě, ale když v bojích s domorodci zahynul, jeho kolegové se vrátili domů.
Objevení ameriky rock.com
Tyto národy se samostatně vyvíjely, a to od příchodu prvních lidí na kontinent před nejméně 14 000 lety! Naopak, příchod Kolumba do Ameriky byl pouze počátkem dobytí tohoto území španělskou říší, která celou cestu financovala. Údaje hovoří samy za sebe: podle Španělského imperiálního úřadu pro podporu a regulaci obchodu s Novým světem (Casa de Contratación), v průběhu prvních 150 let po roce 1492, španělské lodě přepravily do Španělska 181 tisíc kilogramů zlata a 16 milionů kilogramů stříbra! Jednalo se o největší loupež v dějinách světa! Kolumbus nebyl první Evropan, který do Ameriky doplul
I když byla diskuse mezi "objevem" a "dobytím" vyřešena už dávno, existuje ještě další historická kontroverze. Různí archeologové si uvědomují, že Kryštof Kolumbus nebyl první Evropan, který Ameriky dosáhl. Na kanadském ostrově New Foundland byly nalezeny vikingské osady z doby nejméně 500 let před příjezdem španělských lodí! Také novější výzkumy naznačují, že lodě z jihovýchodní Asie a Polynésie mohly kontinentu dosáhnout daleko před Kolumbem.
Proto jako motivační pobídku španělští katoličtí králové slíbili odměnu 10 000 maravedů (tehdejší španělská měna) prvnímu člověku, který spatří novou zemi. Jak bylo zaznamenáno v Kolumbově deníku, námořník Rodrigo de Triana byl první, kdo spatřil na obzoru pobřeží. Nicméně později admirál přišel s další verzí, v níž ujišťuje, že to byl on sám, kdo spatřil několik hodin předtím ostrov, kde se vylodí. Tím pádem si nárokoval i odměnu, což pravděpodobně zapříčinilo, že Rodrigo de Triana opustil Španělsko a stal se pirátem. Kolumbus byl katolickými králi zatčen
Navzdory svým úspěchům a dobytím ve službách Španělska Kolumbus v roce 1500 udělal velkou chybu. Jako vicekrál ostrova Hispaniola (nyní Haiti a Dominikánská republika) byl obviněn ze zneužívání a špatného zacházení s lidmi a nepotismu (systém, kdy jsou do klíčových funkcí dosazováni příbuzní). To vyvolalo povstání proti němu a proto španělští králové poslali velitele Francisco de Bobabilla, aby potlačil rebélii. Když ten dorazil na ostrov, našel administrativu v tak strašlivém stavu, že se rozhodl zatknout Kolumba a jeho dva bratry – Bartoloměje a Diega – a ihned je poslat k soudu do Španělska.
První Kolumbova výprava První výprava Kryštofa Kolumba započala 3. srpna 1492, kdy Kryštof Kolumbus vyplul na svou první plavbu do domnělé Indie ze španělského přístavu Palos de la Frontera se třemi loděmi - Niña, Pinta a Santa María (nikdy nebyly oficiálně pojmenovány). Patřily muži jménem Juan de la Cosa (španělský kartograf, dobyvatel a objevitel) a bratrům Pintónům (mořeplavcům a objevitelům). První Kolumbovou zastávkou byly Kanárské ostrovy, které patřily Kastílii. Tam doplnil zásoby a provedl drobné opravy. 6. září, měsíc po vyplutí ze Španělska, se pak vydal na pětitýdenní cestu napříč Atlantským oceánem. Zemi poprvé spatřil z lodě Pinta ve dvě hodiny ráno [1] 12. října námořník jménem Rodrigo z Triany, známý také jako Rodríguez Bermejo. Kolumbus pojmenoval ostrov San Salvador (domorodci ho nazývali Guanahani, jedná se o dnešní Bahamy). Který z bahamských ostrovů to byl, dnes přesně nevíme. Nejspíše se však jedná o Samana Cay, Plana Cays nebo ostrov San Salvador (pojmenován v roce 1925 ve víře, že právě to je Kolumbův San Salvador).
Kryštof Kolumbus se vyloďuje v Americe roku 1492. Plátno, obraz neznámého malíře
| foto:
Národ odvážných mořeplavců
Historiky Vikingové dodnes vzrušují, a tak o nich leccos víme. Obrovití světlovlasí chlapíci připlouvající ze severu děsili přímořské kraje Evropy od konce prvního tisíciletí. Brázdili vody podél jejich břehů, vraždili, znásilňovali, plenili. Díky dobře stavěným rychlým, štíhlým lodím zvaným drakary se objevovali nečekaně, dobývali nejen Irsko, Británii, Island, ale kolem Francie, Portugalska a Španělska se dostali dolů na jih, propluli dokonce Gibraltarským průlivem a Středozemním mořem až na Sicílii. Paradoxně tenhle postrach Evropy žil doma na severu mezi sebou v míru, žádné rozbroje se netrpěly. Když tedy jistý Erik, pro svůj zrzavý vlas zvaný Rudý, zabil v hádce vesničana, shromáždění vikinských náčelníků ho vyzvalo, aby jejich skandinávskou zemi opustil. Divoký Erik odešel jinam, ale opět zabíjel a musel do dalšího vyhnanství. Zamířil na Island. I tam ho ale zákaz dostihl a tak vyplul bouřlivými vodami oceánu dál na západ.
Objevení ameriky rock music
Po pár dnech dorazil k pohostinným břehům, zemi se zalíbením nazval Grönland čili Zelená země a na ostrově, kterému my říkáme Grónsko, se usadil. Založil město a do původní vlasti vyslal lodě, aby oznámil, že Zelená země čeká na nové osadníky. Vikingská loď
Norsko, Lofoty, replika vikingské lodi Gokstad
Vikingové nevydrželi
Mezi těmi, kteří se dali zlákat, byl i obchodník Bjarni Herjólfsson. Jenže jeho loď se dostala do mlhy, břeh Grónska minula a vlny ji odnesly dál. Když se pak bílý závoj rozplynul, posádka spatřila v dálce obrysy neznámé země. Bjarni však na ni v tu chvíli zvědavý nebyl, rychle obrátil a dorazil do vytouženého Grónska. Bjarniho vyprávění Grónsko velmi vzrušilo, jmenovitě syna Erika Rudého - mladého Leifa Erikssona. První pokus se mu nevydařil, jenže přesvědčení, že Bjarniho neznámá země existuje, ho na moře hnalo znovu. Začal moudře: putoval kolem grónských břehů k severu, a teprve když na západě zahlédl temný obrys, který mohl signalizovat hledanou zemi, zamířil k němu.
Celkem 1200 kolonistů se chystalo usadit na nově objevených územích. Lodi tentokrát dorazily k ještě netušenému kontinentu o něco jižněji v oblasti Malých Antil. Kolumbus zakotvil na Guadeloupe a pak pokračoval k Hispaniole. Třetí výprava 1498–1500
Kolumbus měl v úmyslu vrátit se a tentokrát objevit Indii, která podle jeho výpočtů měla ležet více na jih od dosud objevených území. V čele šesti karavel tak v červnu 1498 zvolil mnohem jižnější kurz podél rovníku. Na konci července v domnění, že dosáhl nejzazšího cípu Indie, přistál u jihoamerického kontinentu, kde objevil ostrov Trinidad a ohromné ústí řeky Orinoko. Odkud ale tato ohromná řeka přitékala? Indie to nebyla – jenže když existovaly jen tři kontinenty, co to vlastně objevil? Kolumbus se domníval, že našel Rajskou zahradu, tedy pozemský Ráj. Další kontinent to prostě být nemohl. V té době už ale vypluli i jiní mořeplavci. V roce 1497 po Kolumbově druhé výpravě dosáhl Ital John Cabot pobřeží Labradoru a Newfoundlandu. V roce 1499 přistál se svou expedicí u jihoamerického světadílu španěl Alonso de Hojeda a jedním z účastníků byl Ital Amerigo Vespucci.
Ty jsou součástí dnešních Baham. Domorodci mu také prozradili, že dále leží větší ostrov Kuba, který si ale Kolumbus mylně ztotožnil s Cipangem, jak Marco Polo nazýval Japonsko. Jenže o něco dále objevil Kolumbus ostrov Hispaniola, na kterém dnes leží Haiti a Dominikánská republika. Kubu tedy odsoudil do role výběžku asijské pevniny a Cipango "přesunul" na Hispaniolu. Jak vypadal Kolumbův svět? Správná poloha byla Kolumbovou posedlostí – určování míst a jejich zachycování na mapě světa. Kolumbus byl zkušený námořník, který se od 12 let plavil na obchodních lodích nejprve po Středozemním moři, později na oceánu od severní Evropy až k africkému pobřeží. Svět, který poznával, odpovídal stavu poznání starořeckého matematika a kartografa Ptolemaia, jak jej zachytil ve svém díle Geografie kolem roku 140 našeho letopočtu. Pro člověka na konci 15. století včetně Kryštofa Kolumba byl svět tvořený třemi kontinenty – Asií, Evropou a Afrikou. Evropa byla poměrně dobře procestovaná a zmapovaná už ve starověku.
- Darovací smlouva na pozemek text
- Ordinace v růžové zahradě 2 online
- Rejstříkový soud praha slezská
- Vyšehrad 6 díl
- Zpravy tv nova
- Převod kreditu na bankovní účet
- Prci prci prcičky online
- Tv barrandov týden s prezidentem jaromira soukupa
- Základní skladební dvojice pracovní list
- Parkovací karta praha 3
- Řízky v jogurtu
- Parkování václavské náměstí
- Valerie a týden divů soundtrack
- Tetovani mezi nadry