Od roku 1961 se množství vody zjišťovalo v sedm hodin ráno a údaje se vztahovaly k předchozímu dni. Od téhož roku se uplatňuje staniční srážkoměr typu METRA umístěný na volném prostranství jeden metr nad zemí. Od roku 1997 meteorologům pomáhá automatický srážkoměr. Ten měří sloupec vody s přesností na pouhou jednu desetinu milimetru. Srážkový stín Na závětrné straně Krušných hor vzniká tzv. srážkový stín. V této oblasti prší podstatně méně než jinde. Srážkový stín zasahuje okolí Žatce, Rakovníka, Kladna a území v okolí dolního toku řeky Ohře. Rekordy * Nejsušším místem je obec Libědice nedaleko Žatce, průměrně zde za celý rok spadne pouze 410 mm vody na metr čtvereční * Nejdeštivějším místem je obec Bílý Potok u Liberce, ročně zde naprší a nasněží v průměru 1705 mm vody na metr čtvereční * Nejdeštivější den byl 29. července roku 1897, tehdy na obec Bedřichov-Nová Louka v Jizerských horách spadlo za 24 hodin 345 mm vody na metr čtvereční * Nejvíce dnů se sněhem je na Sněžce – v průměru 186 dní v roce * Nejvíce sněhu, 380 centimetrů, bylo na Lysé hoře, a to 19. března 1924 Voda Česko je střechou Evropy.
- Bičovka stromová (Ahaetulla prasina) - ChovZvířat.cz
- Ostrava
- Průměrné teploty a úhrny srážek – MetAmater.cz
- Olomouc
Bičovka stromová (Ahaetulla prasina) - ChovZvířat.cz
ilustrační snímek
| foto: Jana Nedělková,
MF DNES
"Před námi je relativně chladnější týden, kdy se nejnižší teploty budou pohybovat od 10 do 4 stupňů Celsia. Maximální teploty většinou nepřesáhnou 20 stupňů, v závěru týdne tuto hranici překročí jen lehce. V druhém předpovědním týdnu se teploty mírně zvýší, " uvedli meteorologové z ČHMÚ. Týdenní srážkové úhrny by se podle nich měly v následujícím období pohybovat kolem dlouhodobého normálu, přičemž ale může docházet ke střídání suchých a vlhkých období. Průměrný úhrn srážek pro následující čtyři týdny je 75 milimetrů. Podle záznamů vedených od roku 1951 zatím nejméně napršelo v roce 1994, kdy meteorologové naměřili 34 litrů na metr čtvereční. Nejvíce srážek spadlo v roce 1965 s úhrnem 132 milimetrů. Průměrná teplota pro období od 25. května do 21. června je 15, 9 stupně Celsia. Nejtepleji bylo v roce 2003, kdy průměr činil 19, 8 stupně. Zatím nejnižší průměr, 13, 6 stupně Celsia, meteorologové zaznamenali v roce 1974. Měsíční výhled vyjadřuje celkový charakter počasí, nepostihuje proto všechny možné výkyvy, upozorňuje ČHMÚ.
V hornatém vnitrozemí teploty často kolísají. Léto (červenec a srpen) je tu chladné s průměrnou teplotou okolo 17°C. V zimním období teploty klesají až na průměrných -10°C, v severní části ještě o pár stupňů níže. Srážky jsou časté a vydatné během celého roku. Průměrný roční úhrn srážek je 2000 mm. Aktuální předpovědi počasí pro Norsko
- aktuální počasí v Norsku
Počasí
(v norštině s anglickou verzí)
Podnebí, teploty a předpovědi počasí v Norsku Norsko - počasí v horách i u moře
V horách je počasí velmi proměnlivé, často větrné, s velkým množství srážek. Při nocování u jezer mohou noční teploty klesnout až k nule. Proto nezapomeňte na teplé spacáky a spodní prádlo. Rukavice, zimní čepice a návleky jsou běžnou potřebou v každých horách i v letním období. Při teplém počasí je dobré mít s sebou opalovací krém a repelent (blízkost vody). Protože se budeme pohybovat v přímořských oblastech, mohou být změny počasí rychlejší, než jsme z domova zvyklí. Doporučujeme vybavit se na všechny extrémy, se kterými se můžete setkat: především déšť (vytrvalý i nárazový v podobě bouřek a lijáků), chladno, ale rozhodně i teplo a intenzivnější sluneční záření. V horách může foukat silný vítr, který snižuje vnímanou teplotu (wind chill effect). Norsko - podnebí
Norské klima do značné míry příznivě ovlivňuje teplý Golfský proud. Díky němu, i přesto, že se Norsko nalézá ve vysokých zeměpisných šířkách, zde vládne převážně mírné klima, na severu subarktické a na jihu přímořské.
Ostrava
Změnila se také výše daně, kterou je třeba zaplatit. Paní Karla měla přeplatek ve výši 12 420 Kč. Nyní má přeplatek ve výši 4170 Kč – viz řádek č. 91. Autor: Veronika Doskočilová Konečná výše daně – přeplatek se snížil. Tím ale naše daňové přiznání nekončí. Paní Karla se v roce 2017 rozhodla darovat 5000 Kč, dále chce uplatnit 2000 Kč, které platila odborům, a kromě toho chce také uplatnit slevu na manžela a děti. Odečtení darů
Odečítání darů a peněz, které jste darovali odborům, se provádí na druhé straně daňového přiznání, tedy v záložce DAP2. Tam se uplatňují odečitatelné položky. Ve 3. oddílu – Nezdanitelné části základu daně, odčitatelné položky a daň celkem bude paní Karla vyplňovat tato okénka:
Řádek 46 – Hodnota bezúplatného plnění – daru/darů (vyplní 5000 Kč). Řádek 50 – Odborové příspěvky (vyplní 2000 Kč). Autor: Veronika Doskočilová Uplatnění odečitatelných položek. Nyní ještě zbývá uplatnit slevu na manžela a děti. Sleva na manžela a děti
Pro uplatnění slevy na manžela a slevy na děti musíme přejít na třetí stranu daňového přiznání, tedy na záložku DAP3.
Úhrn srážek, který znamenal katastrofální povodeň v Čechách v srpnu 2002. Srážky přišly ve dvou vlnách. První vlna zasáhla menší území Čech. Ve dnech 6-7. srpna spadlo v povodí horní Vltavy, Otavy a Blanice okolo 100 mm srážek, v povodí Malše byly naměřené úhrny 150-280 mm. Srážky od 60 do 90 mm byly naměřeny od Domažlic k Plzni a pak směrem na Tábor a do povodí horní Dyje. Dále k severu a severovýchodu srážkových úhrnů ubývalo, takže na sever od čáry Karlovy Vary – Beroun – Jihlava už byly srážky bezvýznamné. Druhá vlna přišla ve dnech 11. -12. srpna a nejvíce srážek bylo zaznamenáno na Cínovci v Krušných horách a to 400 mm. Druhá vlna zasáhla daleko větší území. Celkové úhrny za obě vlny byly v téměř celé jihozápadní polovině Čech nad 100 mm a to i v povodí Sázavy. V téměř celém povodí Berounky a v celém povodí horní i střední Vltavy, Malše, Lužnice a Otavy bylo naměřeno nad 130 mm, na Šumavě a v Novohradských horách od 220 do 400 mm. K rozvodnění Labe přispěly i srážky z druhé vlny v Krkonoších a Jizerských horách, kde spadlo až do 250 mm.
Ve vztahu k zemědělské výrobě a vegetaci celkově je rozhodující rozložení srážek během roku. Roční chod srážek v České republice lze charakterizovat jako kontinentální s maximem v létě (40% srážek) a s minimem v zimě (15% srážek). Na jaro pak připadá 25% a na podzim 20% srážek. Nejvíce srážek tedy spadne od května do srpna a vůbec nejdštivějším měsícem bývá zpravidla červenec. V nížinných oblastech Moravy se projevuje tzv. druhotné maximum v říjnu, zde je spolehlivě prokázáno ovlivnění Jaderského moře. Minimum srážek v ročním chodu se vyskytuje v ČR zpravidla v únoru, ale v horských oblastech to může být i březen. Kolísání srážkových úhrnů v jednotlivých rocích (interanuální kolísání), dosahuje dlouhodobě asi 40% normálu (dlouhodobého průměru). Mezi jednotlivými roky to může být -50 až +150% normálu. Absolutně nejděštivějším měsícem v historii na území České republiky byl červenec 1897, kdy v Nové Louce v Jizerských horách napršelo 656 mm. Přitom více než polovina tohoto množství spadla v průběhu jediného dne - 29.
7. 1897 spadlo 345 mm srážek, což je středoevropský rekord. Kolik naprší za jeden den – v nížinách je normální, že se během roku vyskytne alespoň jeden den s úhrnem okolo 35 mm, na horách pak až 100 mm. Průměrný počet dnů s měřitelnými srážkami vyššími než 0, 1 mm, kolísá od 90, ve velmi suchých oblastech, po 240 v oblastech horských. Uvidíme jak dopadne letošní rok ve srovnání s ostatními lety v historii - bude deštivý, nebo normální? Líbí se Vám naše články? Sledujte nás na Facebooku nebo pomocí RSS kanálu! Nabízíme Vám také možnost zveřejnění reklamního článku, kterým můžete oslovit tisíce našich čtenářů.
Řádek 32 – Úhrn povinného pojistného podle § 6 odst. 12 zákona. Obě částky zjistí z dokumentu Potvrzení o zdanitelných příjmech. To jí na požádání vydá její zaměstnavatel. Pokud by paní Karla měla v roce 2017 více zaměstnavatelů, musí si zažádat o toto potvrzení u všech. Výslednou částku, kterou pak bude psát do daňového přiznání, získá sečtením jednotlivých položek. V Potvrzení o zdanitelných příjmech se tyto částky nacházejí pod řádky č. 1 a č. 6. Paní Karla však měla jen jednoho zaměstnavatele. Do zmíněných dvou kolonek tedy vypíše částky, které má v Potvrzení o zdanitelných příjmech, a zbytek se již dopočítá sám. Autor: Veronika Doskočilová Vyplněná druhá strana daňového přiznání. Na řádku č. 60 má nyní daň, kterou by správně měla zaplatit. Tu ale zatím nebereme v potaz, jelikož paní Karla zatím neuplatnila slevy na dani. Třetí strana daňového přiznání
Na třetí straně daňového přiznání DAP3 budeme vyplňovat úhrn stažených záloh, a to na:
řádku 84 – Úhrn sražených záloh na daň z příjmů ze závislé činnosti (po slevách na dani).
Olomouc
- Zastávkové jízdní řády pardubice
- Srážkové poměry v České republice - PŘÍRODA.cz
- Roční úhrn srážek česká republika
- Podnebí na Krétě: kdy navštívit Krétu - Cestovní průvodce
- Roční úhrn srážek ostrava
- Vtipy o cikánech 2
- Roční úhrn srážek brno