Čím dál častěji myslel na Marušku. Jak ho měla ráda a starala se o něj. Kdyby jen věděl, kde Maruška je. Po Marušce nebylo ani vidu, ani slechu. Jednoho dne přišlo na velkou oslavu, jenže ze země se ztratila všechna sůl a kuchař neměl čím solit. Král ho poslal pro jinou sůl, ale ta nebyla široko daleko. "Tak sol něčím jiným, " přikázal mrzutě král. Kuchař králi odvětil: "Pane králi a co solí jako sůl"? Král se rozhněval a vyhnal kuchaře. Kuchař se musel obejít bez sole a vařit tak neslaná jídla. Královští poslové projeli celou zemi a hledali sůl, ale marně. Mnoho lidí i zvířat onemocnělo, protože neslaná jídla nesnášela a sladká se jim přejedla. Královský kuchař vařil nejrůznější sladkosti, vymýšlel nová a nová jídla bez soli, ale nic platné to nebylo, nikomu nechutnalo. Tu poznával král, jak vzácný dar boží je sůl, kterou on za nic neměl a jak Marušce ublížil. Přišla doba, kdy na Marušku vzpomínal nejen král, ale i celý lid. Marušce se v chaloupce u babičky líbilo, ale nadešel čas odejít do zámku.
Zlatarevo zlato
A proto…sůl nad zlato, jelikož je to jeden z doplňků, který nám prodlužuje jak mladistvý vzhled, tak i mladé a vitální tělo.
Proč Keltská mořská sůl? – Sůl nad zlato
Ůžasná česká pohádka s ještě Úžasnějším panem Werichem, byl to opravdu pan herec, vždy si jeho postavy vychutnávám a bavím se u nich. Další skvělá věc na této pohádce je jedinečné spojení Wericha s Burianem, které jsem viděl jenom a vždy jen radost se na něj podívat. Myslím, že tenhle kousek je snad i nutnost vidět. Za mě 95% (26. 12. 2010)
Anderton
Ja si nemôžem pomôcť a pôjdem proti prúdu, ale jediným nedostatkom tejto krásnej československej rozprávky je otravný a rádoby vtipný Vlasta Burian. Budem ho ignorovať a dám aj napriek jeho prítomnosti za plný počet. To ostatné je viac menej dokonalé, podrobne to rozpisovať je ako hádzať soľ do mora. Kedy budeme svedkami toho, že sa medzi túto a podobne ladené staré rozprávky dostane trvalo v programe televízií na štedrý deň niečo zo súčasnosti? (13. 8. 2012)
sud
Další ryzí nádherná pohádka od Bořivoje Zemana. Dokázal fantastickým způsobem zpracovat pohádku Sůl nad zlato a ještě k tomu přidal spoustu vynikajících komických a pohádkových prvků.
(12. 3. 2012)
Photo © Československý státní film
František Černý, Jan Werich, Vlasta Burian
-
Existuje i verze sestříhaná z jiných klapek. DVD Es war einmal ein König, vydané v Německu, bohužel neobsahuje český jazyk, ale pouze německý dabing. I tak je ale při porovnání s českou vydanou verzí zcela zřejmé, že se jedná odlišný snímek oproti filmu, který vyšel v České republice. ( JariR)
Původně měl hrát krále František Smolík, ale pro úspěch filmu Císařův pekař - Pekařův císař (1951) byl obsazen Jan Werich. ( M. B)
Když se král ( Jan Werich) a rádce rozhodnou nabrat zlato a jiné klenoty, zmizí v půlce akce ze záběru závěs, který nad nimi visel. ( Malory)
Zlato cena
Byl jeden král a měl tři dcery. Když mu začínala hlava šedivět a tělo bolet, často přemýšlel, která z dcer po jeho smrti by královnou měla býti. Dělalo mu to veliké starosti, neboť měl všechny tři rád. Konečně se rozhodl: královnou se stane ta dcera, která ho nejvíce miluje. I zavolal hned dcery k sobě a pravil: "Dcery moje, jsem starý a nevím, jak dlouho ještě s vámi budu. Chci tedy rozhodnout která po mé smrti královnou bude. Nuže, dcero nejstarší, pověz ty nejdříve, jak miluješ svého otce! " "Otče můj, mám vás raději než zlato, " odpověděla nejstarší dcera a políbila otci ruku. "No, dobře, a ty, dcero prostřední, jak ty svého otce miluješ? " obrátil se k prostřední dceři. "Můj drahý tatínku, já vás mám ráda jako svůj vínek zelený, " ujišťovala prostřední a k otci se přivinula. "No, dobře, a ty, dcero nejmladší, jak ty mne miluješ? " Ptal se král nejmladší dcery Marušky. "Já, tatínku, já vás mám ráda jako sůl, " odpověděla Maruška a mile se na tatínka podívala. "Ach ty ničemnice, ty nemiluješ otce víc než jako sůl? "
Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.
Zlato
Sůl z mošničky vůbec neubývala. Marušku král ustanovil za královnu. Brzy začal vát teplý jižní vítr. Maruška si vzpomněla a kouzelný protek a stařenku. Se vším se svěřila otci a vydala se na cestu. Šla po větru, jak měla přikázáno, pak přes tři doliny a tři vrchy, zastavila se a šlehla proutkem o zem. Země se rozestoupila a babička vešla rovnou do země. I přišla najednou do veliké síně, která byla jako z ledu, a všude ji vítali maličcí permoníčci: "Vítej, naše královno, vítej! " Vše se třpytilo, jako z drahého kamení. V zahradě kvetly červené ledové růže a jiné prazvláštní květiny. Vůbec ale nevoněly. Všechna ta kráse kolem Marušky byla ze soli. Maruška byla velmi udivena a okouzlena zároveň. Za chvíli jí řekli permoníčci: Naber si tolik soli, kolik je třeba. Můžeš ji nabírat stále, protože ji nikdy nedobereš! " Maruška permoníčkům pěkně poděkovala a pak vyšla ze země ven. Zem však za ní už zůstala otevřena. Doma svému otci všechno vyprávěla. Ani na kouzelnou babičku nezapomněla. Hned druhý den se vydala k její chaloupce, ale nikde tam žádná chýška nestála.
- Proč Keltská mořská sůl? – Sůl nad zlato
- Prodej domu český brod
- Sůl nad zlato pohádka 1956
- Zvýšení bazálního metabolismu? | Aktin
- Zlatarevo zlato
Sůl nad zlato – Wikipedie
Pravda vyšla najevo a sůl se stala dražší než zlato a drahé kamení. Marušce se do království nechtělo kvůli otci, který ji vyhnal. Kouzelná babička ji však pověděla, co se doma děje. Za její služby ji na cestu odměnila mošničkou plnou soli, kterou si přála pro svého otce jako dárek. Nic jiného po stařence nežádala. "Když si tak vážíš soli, tak ať ti nikdy nechybí, " pravila stařenka. Maruška šla přes doliny a vrchy, až došla k zámecké bráně. Protože měla prosté šaty a zakrytou hlavu, nikdo ji nepoznal. Ke králi ji nikdo nechtěl pustit, že je král nemocný. "Ale jen mne pusťte, nesu panu králi takový dar, který ho jistě vyléčí. " Sluhové to řekli panu králi, a ten rozkázal, ať ji pustí dovnitř. Když k němu přišla, žádala, aby jí dali chléb. Král poručil, aby přinesli chléb, "ale sůl nemáme, " dodal. "Vždyť já mám sůl! " řekla Maruška. Odkrojila králi kus chleba a posolila. "Sůl! " zaradoval se král, "ach děvče, to je vzácný dar! Jak se ti odměním? Žádej, co jen chceš, všechno dostaneš! "
Samozřejmě nelze vynechat tehdy krásnou Marušku Milenu Dvorskou, Irenu Kačírkovou ad. * * * * (24. 4. 2012)
Adam Bernau
Film, v němž Horníček hraje Krásného prince, nemůže jít pod pět. Jakkoli nejsem vyznavačem národního božstva Werich, oba "jeho" velkofilmy jsou jedním z mála z první poloviny 50. let, co mohu akceptovat, co mohu také vidět vícekrát. I tento film propaguje "beztřídní společnost", holduje "pracujícímu lidu" atd., dělá to však způsobem, který kombinuje vševěkou pravdu s werichovským vhledem a vtipem. No a Zeman tohle točit uměl. Navíc jedině Werichovi se Zemanem vděčíme za to, že jako vzpomínka "poválečný Vlasta Burian" nezůstává kolaborantský trapas Slepice a kostelník, nýbrž dokonalý sparingpartner Atakdále, který je pro mne jednou z nejlepších Burianových postav vůbec. Ale i samotný Werich je zde velkolepý, nemluvě o nepřekonatelné Marušce Mileny Dvorské. Klasicky jediná postava, která tu kazí dojem, totiž pan Dokonalý, který odmítá královskou korunu, ale žádá funkci porybného, žádá zvláštního výkladu: nuže v přímé návaznosti na "utonulého" krále Já Prvního (a vynořivšího se Já Posledního) jde zcela jistě o podivuhodně jasnozřivou kritiku kultu osobnosti, o dva roky dříve, než s tím na uzavřeném zasedání ÚV KSSS(b) přišel Nikita Chruščov.