Rytířský řád Křižovníků
s červenou hvězdou
Ordo militaris Crucigerorum cum rubea stella ( la)
Symbol řádu
Základní info
Země původu:
Země Koruny české
Působnost:
Česko, Rakousko
Motto:
latinsky Concordia res parva crescunt. Discordia res maxima dilabuntur. ("Svorností nepatrné věci rostou. Nesvorností se i největší věci rozpadají. ") Odkazy:
Rytířský řád Křižovníků s červenou hvězdou ( latinsky Ordo militaris Crucigerorum cum rubea stella, zkratka, ), běžně Křižovníci s červenou hvězdou, je katolický církevní řád. Jedná se o jediný církevní rytířský řád založený v Českých zemích a současně o jediný mužský řád založený ženou. Historie [ editovat | editovat zdroj]
Špitální bratrstvo působící při chrámu sv. Haštala v Praze na Starém Městě, bylo založené svatou Anežkou Českou v roce 1233. Hlavním cílem špitálního bratrstva bylo ošetřovat nemocné, zestárlé, chudé a opuštěné. Na řád papežského práva bylo bratrstvo povýšeno bulou Omnipotens Deus papeže Řehoře IX. dne 14. dubna 1237. Řád získal od papeže imunitu vůči biskupským interdiktům a exkomunikacím a zaručil jim svobodnou volbu představených řádu.
- Rytířský řád křižovníků s červenou hvězdou – Wikipedie
- Křížovníků s červenou hvězdou
Rytířský řád křižovníků s červenou hvězdou – Wikipedie
Současnost [ editovat | editovat zdroj]
V současné době řád působí v Česku a Rakousku a v jeho činnosti dominuje působení v duchovní správě. Řád existuje jako společenství řeholních kanovníků. Velmistr sídlí v pražském klášteře křížovníků u staroměstské paty Karlova mostu.
V souvislosti s postupující proměnou politické situace, členové řádu už v roce 1988 zvolili nejvyšším představeným P. Ladislava Sirového, jehož potvrdil a ve své soukromé kapli arcibiskupského paláce na Hradčanech benedikuje pražský arcibiskup František kardinál Tomášek. Činnost řádu se ale naplno může rozvinout až po Sametové revoluci v roce 1989. Řád se navrací do svého generálního domu u paty Karlova mostu a po dlouhých desetiletích znovu začíná přijímat do svých řad nové členy (Sametové revoluce se dožilo pouze 13 členů řádu). V roce 1992 tragicky zahynul 46. velmistr P. Ladislav Sirový na následky zranění dopravní nehody. S ohledem na malý počet členů řádu a jejich vysoký věk, nebylo přistoupeno k nové volbě, nýbrž ke jmenování delegáta, jehož úkolem je prozatímní vedení řádu a to až do doby, kdy "vyroste" nová generace členů. Tímto delegátem se stává pomocný biskup pražský a pozdější první biskup ostravsko-opavský, František z Lobkowicz. Řád v tomto období nejenom postupně obnovuje své působení na tradičních řádových působištích, ale současně se snaží navázat na špitální odkaz své zakladatelky sv. Anežky České.
[ zdroj? ] Mezi lety 1949 a 1989 došlo k poklesu počtu členů řádu z 53 na 13, po sametové revoluci se však začal obnovovat, v roce 2001 měl již členů 21. Kvůli vysokému věku od roku 2001 zemřeli čtyři členové, jiní opustili řeholní společenství sami. V roce 2009 měl řád 15 profesů a jednoho novice. [2]
Dne 18. prosince 2003 byl jmenován apoštolským delegátem řádu Křižovníků s červenou hvězdou biskup Jaroslav Škarvada. [3] [4] Z důvodu problémů řádu zjištěných při vizitaci převzal biskup Škarvada pravomoci dosavadního velmistra Jiřího Kopejska a dostal za úkol zmapovat situaci a stabilizovat řád. [5] V listopadu 2007 byl apoštolským delegátem velmistr a generál řádu potvrzen ve funkci na dalších šest let. Dne 20. června 2011 byl z rozhodnutí Kongregace pro společnosti zasvěceného života a společnosti apoštolského života jmenován novým velmistrem s mandátem na šest let P. PharmDr. Josef Šedivý,, který předtím působil jako farář ve Věteřově u Kyjova. Od roku 1989 do současnosti [ editovat | editovat zdroj]
Poté co v roce 1958 zemřel na faře u sv. Petra na Poříčí 45. velmistr Josef Vlasák, chyběl řádu až do roku 1988 nejvyšší představený.
1729-1795 řádu panství Popovice patřilo a kostel byl rozšířen. Portál fary v Řevnicích se znakem křižovníků a sochou Dobrého Pastýře
Odkazy [ editovat | editovat zdroj]
Reference [ editovat | editovat zdroj]
Literatura [ editovat | editovat zdroj]
Kniha památní na sedmisetleté založení českých křižovníků s červenou hvězdou: 1233 - 1933. Praha: Křižovníci s červenou hvězdou, 1933. Dostupné online. Kniha o dějinách řádu vydaná k sedmisetletému výročí založení řádu Křižovníků s červenou hvězdou a jeho významu pro český národ. Publikace podrobně seznamuje s dějinami řádu od počátku do 30. let 20. století..
BĚLOHLÁVEK, Václav; HRADEC, Josef. Dějiny českých křižovníků s červenou hvězdou. Praha: Řád českých křižovníků, 1930. 2 svazky (233, 202 s. ). STEHLÍKOVÁ, Dana. Pokladnice Řádu křižovníků s červenou hvězdou.. Praha: Rytířský řád křiižovníků s červenou hvězdou, 1994. 25 s.
BUBEN, Milan. Rytířský řád křižovníků s červenou hvězdou,. Praha: [s. n. ], 1996. ZÁRUBA, František: Špitální kostel sv. Františka "u paty Pražského mostu", fundace sv. Anežky.
In: Svatá Anežka a velké ženy její doby. Miroslav Šmied / František Záruba (ed. ). Praha 2013, 151-165
POLEHLA, Petr; KUBÍN, Petr, a kol. Církev, žena a společnost ve středověku. Sv. Anežka Česká a její doba. Ústí nad Labem: Oftis, 2010. 216 s. ISBN 978-80-7405-082-4. PUČALÍK, Marek: Křižovníci v době vrcholného baroka; Praha, Univerzita Karlova ( NLN); 2017 382 s. ISBN 978–80–7422–415–7
Související články [ editovat | editovat zdroj]
Seznam velmistrů křižovníků s červenou hvězdou
Komenda
Externí odkazy [ editovat | editovat zdroj]
Křížovníků s červenou hvězdou
Rytířský řád Křižovníků s červenou hvězdou, jediný řád českého původu, se vyvinul z laického špitálního bratrstva, založeného roku 1233 sv. Anežkou Přemyslovnou (1211 – 1282) u kostela sv. Haštala v Praze. Roku 1237 povýšil papež Řehoř IX. bratrstvo na řád s řeholními pravidly. Od roku 1238 měl Řád již vlastní samosprávu. Po kratším pobytu u kostela sv. Petra na Poříčí se roku 1252 Křižovníci trvale usidlují u Juditina mostu, kde byl záhy vybudován klášter, špitál Svatého Ducha s kostelem sv. Františka. Z výhodné polohy konventu při důležité obchodní trase vyplývaly řeholníkům i jisté povinnosti (opevňovací práce, údržba mostu aj. ). Pražský konvent se stal hlavním sídlem nejvyššího představeného. Po svém vzniku se řád rychle rozšířil na území Moravy, Slezska, Polska i Uher.
V roce 2015 pak při škole vznikla chráněná dílna "Inspirace" zaměstnávající dívky, který by jinak jen velmi obtížně našly uplatnění na dnešním trhu práce. V témže roce uděluje papež František za zásluhy o rozvoj Řádu vyznamenání "pro ecclesia et pontifice" bratru P. Jaroslavu Ptáčkovi. V tomto období se také postupně zvyšuje počet členů řádu, kterých je k 1. lednu 2017 dvacet. V probíhajících církevních restitucích je řádu navracen původní majetek, mnohdy ve značně neuspokojivém stavu. Paralelně též probíhá velká vizitace (kontrola činnosti řádu), která byla ukončena v roce 2017 a kongregace pro společnosti zasvěceného života potvrzuje současného velmistra na dalších pět let v úřadu. V roce 2018 řád zakoupil pro nemocnici Pod Petřínem nový přístroj pro endoskopická vyšetření. S ohledem na silnou historickou provázanost s pražským arcibiskupstvím (dlouhá desetiletí byli velmistři řádu současně pražskými arcibiskupy) podporuje finančně stavbu nových varhan v katedrále sv. Víta a připravuje zřízení domácího hospice.
Podporuje nemocnici sester boromejek "Pod Petřínem", ve svém klášteře v centru Prahy poskytuje prostor a finančně podporuje dívčí katolickou školu, která se věnuje především dívkám ve složité životní situaci. V roce 2001 se úřadu ujal 47. velmistr Jiří Kopejsko, který dlouhá léta působil jako duchovní správce řádového poutního místa na Chlumu Svaté Maří. V období jeho působení pokračuje postupná obnova řádových působišť a rozvíjení stávajících charitativních aktivit. V roce 2003 se vedení řádu dočasně ujal apoštolský delegát Jaroslav Škarvada. Velmistr Kopejsko se svého úřadu opět plně ujal v roce 2007. V roce 2011 odešel velmistr Kopejsko na odpočinek a nejvyššího úřadu se na funkční období šesti let ujal 48. Josef Šedivý, dlouholetý farář řádové farnosti ve Věteřově u Kyjova. Řád pokračuje v postupné obnově svých působišť a novými formami se snaží navázat na charitativní odkaz své zakladatelky. Při dívčí katolické škole vznikla v roce 2012 Křižovnická pečovatelská služba, poskytující své služby především starším občanům Prahy 1 a současně nabízející prvotní praxi pro absolventky dívčí katolické školy.
[1]
Členové řádu sídlili v komendách, v jejichž čele stál komtur. Zanedlouho se řád začal šířit do okolních zemí, zejména do Slezska ( Vratislav), Polska a do Uher. V letech 1561 – 1694 byla funkce velmistra řádu úzce spjata s funkcí pražského arcibiskupa, po část této doby tato funkce pražskému arcibiskupovi připadala automaticky a řád byl jedním z hlavních zdrojů financování arcibiskupství. Jednou z významných osob řádu byl velmistr Arnošt Vojtěch z Harrachu, který vedl rekatolizaci v Čechách po porážce českého stavovského povstání a působil jako důležitý rádce Habsburků. Osobně se stavěl proti násilné rekatolizaci a vyhánění nekatolíků z Čech, ovšem podřídil se rozhodnutí královského dvora. Řád byl donátorem 18. kaple Svaté cesty z Prahy do Staré Boleslavi. Kaple byly stavěny v letech 1674 – 1690, v horním rohu výklenku bylo jméno stavebníka a jeho erb. Po roce 1948 [ editovat | editovat zdroj]
Wenzel Friedrich Hlava, probošt křižovníků, rok 1807
Po roce 1948 řád velmi utrpěl tvrdým pronásledováním za komunistického režimu, kdy řada jeho členů skončila ve vězení nebo v táborech nucených prací při uranových dolech.
- Křižovníci
- Lehký máslový krém
- Svaz ceskych bohemů mp3 player
- Jak vydelat penize nelegalne 12
- Smrtonosná zbrań 4 ans
- V hlavě cz dabing
- Křížovníci s červenou hvězdou restituce
- Lékařské prohlídky řidičů seniorů 2009 relatif
- Řád křížovníků s červenou hvězdou praha
- Křížovníci s červenou hvězdou sokolovsko
- Křižovníci s červenou hvězdou mše