Je 14. knížetem z Lobkowicz a vladařem lobkowitzkého domu. Dále je 8. vévodou z Roudnice a okněžněným hrabětem ze Sternsteinu. Jeho dědeček, také Jaroslav, byl komořím císaře Františka Josefa. Je poslancem českého parlamentu za TOP 09 a podniká v zemědělství a potravinářství. Majetek již ale spravuje jeho nejstarší syn. Jaroslav Lobkowitz žil v socialistickém Československu a byl za svůj původ tvrdě postižen. Nesměl studovat, vyučil se a pracoval jako opravář televizí. Opravoval i televizi kastelánovi zámku, který byl rodině zabaven. Až posléze vystudoval techniku v Mnichově a hovoří plynně německy, anglicky a francouzsky. Jeho rodnou řečí je ale čeština. Jednalo by se zcela jistě o zcela kultivovaného, zodpovědného krále, na něhož by byli Češi pyšní. Jaroslav Lobkowicz
Toto jsou tři možní čeští panovníci, kteří přicházejí v úvahu podle pravidel monarchie. Je přirozené, že by se jednalo o konstituční monarchii, v níž je výkonné rozhodování zcela v rukou zvoleného parlamentu a jemu zodpovědných vlád.
Potomek Habsburků prohrál spor o své jméno, soudu vadilo šlechtické "von" - Aktuálně.cz
- Sypaný tvarohový koláč
- Karel habsbursko-lotrinský 1
- Letní olympijské hry 2024
- Karel habsbursko-lotrinský iv
- Karel habsbursko-lotrinský mark
- WikiZero - Jindřich Habsbursko-Lotrinský
- Karel habsbursko-lotrinský song
- Karel habsbursko-lotrinský of life
Je škoda, že nemáme krále. Každý ze tří možných panovníků by byl skvělý – Forum24
Kníže Karel I. 1608 – 1627
Kníže Karel (narozen 1569, zemřel 1627) byl jako první člen rodu povýšen do dědičného knížecího stavu. Dostalo se mu protestantské výchovy a elitního vzdělání ve škole českých bratří. V roce 1599 přestoupil na katolickou víru. Krátce nato ho coby nejvyššího hofmistra povolal císař Rudolf II. do nejvyššího dvorního úřadu, k čemuž náleželo rovněž vedení tajné rady. Nejvyšší dvorní úřad kníže zastával s přestávkami až do roku 1607.
číst více
Kníže Karel Eusebius I. 1627 – 1684
Knížeti Karlu Eusebiovi I. (narozen 1611, zemřel 1684) se podařilo hospodářsky obnovit majetky rodu, které utrpěly devastací třicetileté války, a položit tak základy oslnivého vzestupu knížecího rodu v období baroka. Kníže Johann Adam Andreas I. 1684 – 1712
Kníže Johann Adam Andreas I. (narozen 1657, zemřel 1712) byl jedním z nejvýraznějších mecenášů a stavebníků své doby. Mimo jiné nechal postavit dva nádherné vídeňské paláce: městský palác v Bankgasse a zahradní palác v předměstí Rossau.
Majetek
Ale vídeňský monarchistický režim zcela zkrachoval kvůli svým vážným chybám a česká politická reprezentace mu právem vyčítala jeho slabý respekt ke státoprávním nárokům českého království. Celkové hodnocení českého krále Karla IV. z rodu habsbursko-lotrinského by však bylo téměř jistě dobré. Jedná se o velice vzdělaného člověka a respektovanou osobnost s velkým mezinárodním rozhledem a s vazbami na elity nejméně v polovině staré dobré Evropy. Nehovoří sice česky, ale je příbuzensky spřízněný s celou linií českých králů z přemyslovské, lucemburské, jagelonské i habsburské dynastie. Zde je video, na němž Karel Habsbursko-Lotrinský vysvětluje své názory na historickou a kulturní kontinuitu:
Kdybychom tedy odmítli potomky Habsburků, pak bychom měli podle monarchistických pravidel na výběr ze dvou rodů, jež v českém království v posledních třech staletích dosáhly nejvyššího stupně šlechtické hierarchie, tedy pozice vévodů, neboli knížat. Jedná se o Schwarzenbergy a nebo Lobkowicze. Že by byl Karel Schwarzenberg (opět pod jménem Karel IV. ) dobrým českým králem, o tom nelze mít pochybnosti.
Karel josef habsbursko-lotrinský
Jestliže bychom se ale rozhodovali pro přechod ke království právě nyní, pak by ale mohl po jeho neúspěšné prezidentské volbě přicházet spíše v úvahu jeho syn: Jan Nepomuk Schwarzenberg, který by vládl pod jménem Jan I.
Johaness Schwarzenberg je obchodník a správce rodového majetku v Rakousku i v České republice. Mluví docela dobře česky a k českým kořenům se rád hlásí. Jde o skromného, velmi přátelského a vzdělaného člověka, který má rovněž široké společenské mezinárodní vazby. Jeho ženou je italská šlechtična a výtvarnice s německo-maďarským jménem: Diana Orgovanyi-Hanstein. Nelze mít ani trochu pochybnosti, že i Johaness by byl výborným českým králem. Johaness Schwarzenberg a Diana Orgovanyi-Hanstein
Kdyby se nám při hledání českého krále Schwarzenbergové zdáli pořád ještě málo Češi, ačkoli je takové nacionalistické hledisko samo o sobě u vysoké šlechty absurdní, tak by přicházel nyní ještě na řadu Jaroslav Lobkowitz. Ten by vládl pod ryze slovanským jménem Jaroslav I.
Jaroslav se narodil v roce 1942 v Plzni a pochází z konopišťsko-křimické linie šlechtického rodu Lobkoviců.
Morganatické manželství [ editovat | editovat zdroj] V roce 1868 si vzal v Bolzanu za ženu zpěvačku Leopoldinu Hofmannovou a byl císařem vyloučen z Habsburského domu. V Luzernu pak žil jako hrabě Waideck. Když se mu v roce 1872 narodila dcera Marie Rainera, byl mu císařem Františkem Josefem I. titul arcivévody vrácen. [1] Leopoldina se stala "paní von Waideck" a od roku 1878 směla užívat titul "baronka von Waideck". Jindřich opět mohl vrátit do Rakouska a byl mu navrácen palác v Bolzanu, který zdědil po otci. Smrt [ editovat | editovat zdroj] Ve Vídni roku 1891, na oslavě svatby arcivévodkyně Luisy, dcery Ferdinanda IV. Toskánského s Fridrichem Augustem Saským, oba manželé onemocněli a ještě tu noc zemřeli na zápal plic. Společně byli pochováni v Bolzanu. Vývod z předků [ editovat | editovat zdroj] Leopold Josef Lotrinský František I. Štěpán Lotrinský Alžběta Charlotta Orléanská Leopold II. Karel VI. Marie Terezie Alžběta Kristýna Brunšvicko-Wolfenbüttelská Rainer Josef Habsbursko-Lotrinský Filip V.
Nakonec se rakouské revoluční vládě s pomocí západních mocností podařilo donutit Karla k odchodu do exilu. Do své vlasti se císař už nikdy nevrátil. Složitá poválečná situace mu ale nedovolovala složit ruce do klína. Když opouštěl rakouské území, provázely jej zprávy o bolševickém převratu v Uhrách. Jelikož stále ještě byl uherským králem, přijímal maďarské uprchlíky a konzultoval s nimi situaci a možnosti svého návratu do země. V září 1919 byl bolševický režim v Maďarsku poražen a parlament rozhodl, že země zůstane královstvím, v jehož čele bude po určitou dobu stát říšský správce, jímž se s Karlovou pomocí stal bývalý rakousko-uherský admirál Miklós Horthy. Že Karel nadále zůstává panovníkem, pokládali všichni za samozřejmé. V roce 1921 tajně odjel ze Švýcarska do maďarského města Szombathely, kde se shromáždili jeho věrní. Odtud pokračoval do Budapešti, aby moc od Horthyho převzal. Správce byl z neohlášeného příjezdu překvapen, a král brzy pochopil, že Horthymu jde pouze o jeho vlastní moc a nikoliv o bezpečnost maďarského státu a národa.
- Přijela pouť stream of consciousness
- 451 stupňů fahrenheita rozbor
- Dopisy pro julii online.fr
- Hnutí 5 hvězd
- Celý film
- Set do postýlky
- Bolest v pravém podžebří football
- Gilmorova děvčata 5x14
- České filmy
- Úžasňákovi 2 online bombuj hd
- Nový jičín kino
- Google fotky offline 2017
- Obd pro děti pro
- Seminární práce šablona
- Černobyl 2 díl
- Kraj vysočina dotace
- Hraničářův učeň audiokniha zdarma minecraft